Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Klinické hodnocení je jiný název pro klinickou studii. Viz také klinický.

V každém zdravotnickém zařízení, tedy i v ordinaci praktického lékaře, by měl být zaveden interní systém kontroly a podpory kvality. Měla by také existovat možnost pro pacienty hodnotit poskytovanou péči, vznášet podněty a také podávat stížnosti. Při poskytování zdravotní péče, tak jako při každé lidské činnosti, může docházet k chybám a omylům. Dobrá vzájemná komunikace mezi zdravotníky a pacienty může riziko a následky těchto chyb a omylů zmírnit.

Externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je proces, jehož účelem je posoudit podle stanovených hodnotících standardů úroveň kvality a bezpečí poskytování zdravotních služeb, a to nezávislým subjektem (fyzickou nebo právnickou osobou), odlišným od poskytovatele zdravotních služeb, který získal k provádění této činnosti příslušné oprávnění (§ 98 odst. 3 zákona o zdravotních službách).

Osoba oprávněná k provádění hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb sestavuje hodnotitelský tým, který provádí externí hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Oprávnění k hodnocení uděluje na základě splnění všech zákonných požadavků Ministerstvo zdravotnictví. Toto externí hodnocení je dobrovolné a vede k získání certifikátu.

Asociace klinických logopedů České republiky (AKL ČR) sdružuje klinické logopedy a logopedy ve zdravotnictví. Prvořadým cílem činnosti AKL ČR je hájit a prosazovat oprávněné profesní zájmy svých členů, koordinovat jejich činnost a v etické rovině korigovat výkon logopedické praxe. Viz také klinický logoped.

Klinické vyšetření je souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje: anamnézu, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení klinického stavu a stanovení diagnózy. Viz také klinický.

Klinický obraz je souhrn příznaků, které jsou typické pro určité onemocnění či jiný stav (např. alergickou reakci). Viz také klinický.

Klinická studie neboli klinické hodnocení je podle SÚKL definována jako „jakékoli systematické testování prováděné na lidech, jehož účelem je zjistit či ověřit klinické, farmakologické nebo jiné farmakodynamické účinky, nebo stanovit nežádoucí účinky, či studovat absorpci, distribuci, metabolismus nebo exkreci jednoho nebo několika hodnocených léčivých přípravků s cílem ověřit bezpečnost nebo účinnost tohoto léčivého přípravku nebo léčivých přípravků“. Viz také klinický, preklinická studie.

Klinický staging je staging, který se zakládá na fyzikálním vyšetření, zobrazovacích metodách (např. rentgenovém vyšetření nebo výpočetní tomografii) a metodách nukleární medicíny (např. scintigrafie). Při tzv. orgánovém screeningu jsou postupně vyšetřeny všechny orgány, zda v nich není přítomen zhoubný nádor. Viz také klinický, staging, patologický staging, klinické stadium.

Klinický znamená „založený na přímém pozorování pacienta“ nebo „založený na přímém kontaktu s pacientem“ – na rozdíl od laboratorního vyšetření, teoretických znalostí (popsaných v učebnicích) atd. Příklady: klinické doporučené postupy – odborné návody určené pro lékaře v praxi na podporu jejich rozhodování, klinický obraz – souhrn příznaků, které jsou typické pro určité onemocnění, klinický psycholog – odborník, který provádí psychodiagnostická a psychoterapeutická vyšetření při léčbě duševních onemocnění, klinické stadium – rozsah nádorového onemocnění v těle konkrétního pacienta, klinické vyšetření – souhrnný výraz pro postup, který zahrnuje anamnézu, fyzikální vyšetření a případně další metody, vedoucí ke zhodnocení stavu konkrétního pacienta a stanovení diagnózy, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz klinický, klinické apod.